HISTORIE OBCE

Nejstarší známky lidské přítomnosti pocházejí z období tzv. předúnětické kultury kolem roku 2000 př.n.l. O něco mladší jsou nálezy hrobů v Horkách a Hrušově z let 1400-1100 př.n.l. náležející lužické kultuře a lidu popelnicových polí. Příhodné místo u řeky, jíž se později dostalo od Keltů jména Jizera, mělo řadu výhod: v blízkosti se nacházel přirozený vrch, který mohl sloužit jako opěrný bod, záplavové území řeky zúrodnilo úůdu, všude kolem byly na zvěř bohaté lesy. Vyskytovala se tu i hlína vhodná pro výrobu nádobí a jiné keramiky. Již v raném období zde pravděpodobně Jizera vytvořila dobré podmínky pro překročení řeky. Vznikl zde tedy brod, brodiště, brodec a vznikající osada postupně toto jméno přijala. Současné Brodce a Horky tvořily jeden celek rozložený na obou březích Jizery. Tvrz, kostel i fara se nacházely na pravém břehu Jizery a jmenovaly se Brodce. Od 15. století se však začal užívat pro pravobřežní část vsi název Horky, nejspíše vzniklý podle kopcovitého okolí. V téže době již Horky začínaly získávat charakter samostatné vsi.

Založení brodecké tvrze, která stála na pravém "horeckém" břehu, můžeme klást před rok 1346. Historické prameny však poskytují jen sporé informace o správě panství a životě venkovského lidu.

Třicetiletá válka, která přinesla českým zemím utrpení a zkázu, znamenala i pro Boleslavsko těžké časy. Kraj trpěl častými průchody vojsk Švédů, Sasů nebo Chorvatů. Mnoho vesnic a městeček bylo vypáleno, mladí muži byli násilím odváděni k vojsku, velitelé vyžadovali potraviny, nápoje, výpalné. Čechy byly od husitských válek zemí s převážně nekatolickým obyvatelstvem a násilná katolizace byla provázena četnými připady zvůle ze strany vrchnosti, panských úředníků a bohužel i fanatických kněží.

Také sociální poměry v pobělohorských Čechách byly neutěšené. Robotní povinnosti poddaných na brodeckém panství byly tvrdě vyžadovány. František Mikuláš z rodu Klarštejnů se zasloužil o povznesení Horek. Od počátku 20. let 18. století až do jeho smrti v roce 1738 probíhal v Horkách čilý stavební ruch, jehož výsledkem je stavba kostela svatého Mikuláše, celková barokní přestavba zámku a stavba panského špitálu pro chudé, nemocné a staré obyvatele, pro niž se později vžil název "chudobinec".

Období vrchnostenské správy skončilo vydáním císařského patentu roku 1849, který zavedl tzv. Místní obce jako nejnižší článek se státní i samosprávnou funkcí. Z voleb, provedených téhož roku, vzešly také první orgány obce - obecní výbor a obecní představenstvo v čele se starostou. Pro Brodce a Horky to znamenalo definitivní správní odloučení, neboť obě obce se staly samostatnými v rámci soudního okresu Nové Benátky jako součásti politického okresu Mladá Boleslav.

Počet obyvatelstva i domů v obci v průběhu 19. století stále stoupal. Z 442 obyvatel v roce 1845 na 727 obyvatel v 112 domech v roce 1905. Hlavní obživou zdejších lidí bylo zemědělství a částečně řemesla, teprve později, před polovinou 19. století se ojediněle zakládají živnosti. Většina lidí však prodává svou pracovní sílu za naturální či peněžní odměnu, nevolnictví trvá až do roku 1781 a robota na panském byla zrušena až v roce 1848.

V druhé polovině 19. století zažívají horky hospodářský a společenský rozvoj. V okolí se zakládají průmyslové podníky, železnice usnadňuje dodávky surovni, rozvoj obchodu a cestování. I když byla drtivá většina obyvatel obce české národnosti, až do první poloviny 19. století byla správa panství německá, poté však nastává počešťování ve všech oblastech. Založením školy přestaly horecká děti docházet za vzděláním do Brodců. Začátkem 20. století do ní chodilo 218 dětí z Horek a Hrušova.

Obec se snažila držet krok s dobou i v jiných směrech. Od roku 1878 zde působil jako lékař MUDr. Em. Semerád, jehož zásluhou vznikl roku 1880 Sbor dobrovolných hasičů. O pět let později byla založena obecní kronika. Z celé řady kronikářů jsou nesporně nejcennější zápisy Josefa Houšteckého, který ji sice psal až po roce 1950, ale podrobně se věnoval starší historii Horek a na 430 stranách ji z dostupných pramenů dovedl až do současnosti. V horkách byla otevřena i pošta (do roku 1923). V roce 1895 byl v obci zřízen vodovod užitkové vody, ale na rozvod pitné vody si občané museli počkat až do roku 1965.

Do dějin celého světa zasáhlo vypuknutí 1. světové války v létě roku 1914. Muži (nejprve do 34 let, později i 50ti letí) rukovali na vojnu, zavedeno bylo zásobování na lístky. Obci stále častěji navštěvovaly rekviziční komise odvádějící koně, dobytek nebo odvážející potraviny. Na kampaň byly do cukrovaru přiváženi ruští a italští váleční zajatci. 28. října 1918 došel na poštovní úřad telegram o vzniku Československé republiky. Radost však mnoha rodinám kalila skutečnost, že se z války nevrátilo 21 horeckých obyvatel.

Léta světové hospodářské krize byla u nás provázena i krajní nepřízní počasí. Během zimy 1928 - 1929 napadlo přes 50 cm sněhu a naměřeno bylo 40 stupňů mrazu. V roce 1931 koupil vyhořelý Kopšův mlýn Karel Langer a zanedlouho započal s výstavbou nového. Významnou majetkovou změnou byla koupě celého panství (1933) chotětovským rodákem Josefem Hegrem, který zahájil rozsáhlou přestavbu všech objektů velkostatku i k panství patřících podniků. Byla vydlážděna silnice Horky - Brodce, zrenovováno schodiště k zámku a kostelu. V závěru roku byl však pozitivní vývoj násilně přerušen.

Během okupace bylo znovu zavedeno lístkové hospodářství, odvádění potravin, zakázána veřejná shromaždění, dokonce i obecní kroniku bylo nutné odevzdat. Obyvatele značně zneklidnily zprávy o chystaném vystěhování obcí Brodce a hroky, které měl stihnout osud jiných vesnic na Benátecku v souvislosti s rozšířením vojenského prostoru Milovice. Naštěstí se naší obce násilné vysídlení netýkalo. S blížícím se koncem války procházely obcí kolony sovětských zajatců i německých civilistů ze Slezska a Balkánu. 10. května 1945 dorazili do Horek první sovětští vojáci. Do konce roku odešlo z Horek osídlit pohraničí 30 rodin.

První poválečné volny přinesly v Horkách jasné vítězství komunistům a příští vývoj v zemi probíhal ve znamení jejich snahy o získání naprosté vlády v republice. Hlavním ekonomickým požadavkem komunistů bylo dále prohloubit znárodňovací proces, který se v Horkách týkal především velkostatku J. Hegra, který byl vyvlastněn.

Od konce 2. světové války stáli v čele MNV Horky nad Jizerou tito předsedové: 45 Josef Šimon, 45-46 Karel Chmelík, 46-48 Josef Frumar, 48-54 Karel Chmelík, 54-57 Michal Uhrín, 57-62 Karel Chmelík, 62-70 Jarmila Holanová, 70-80 Václav Kos, 80-85 Ladislav Váňa, st., 85-95 Petr Cabrnoch, 90-92 ing. Jaroslav Weigend, 92-94 Břetislav Frumar, 94-2002 Zdeněk Žert, 2002 - dosud Ladislav Váňa.